Tento postup se používá hlavně u svařovacích matic a svařovacích šroubů, aby se dosáhlo co nejpevnějších spojů, u nichž se matice nemohou za žádných okolností uvolnit.
K upevnění svařovacích matic s přídavným materiálem se používal starší postup bodového svařování, který však již neodpovídá normám. Naproti tomu kondenzátorové svařování je mnohem účinnější, protože zahřívá a svařuje celý zajišťovací prvek.
Svařování vs. lisování
Svařování i lisování mají své výhody i nevýhody, a proto je důležité pochopit, kdy je třeba použít jedno nebo druhé. Lisovací šroub je na pevnostní spojení lepší, protože lze šroub namáhat na tah, krut, ale i ohyb. Navařovací šrouby se smí namáhat jen v tahu. Jakmile bude působit síla jinak, než v ose šroubu, tak se může ulomit. Navařování je hlavně jednodušší, méně náročné na zařízení. Lze ho provádět kdekoliv – na pracovišti i venku. Oproti lisování je méně přesné, protože je zapotřebí ruční usazování na pozici.
Které šrouby lze svařovat?
Svařovat lze samozřejmě nejen šrouby, ale i další zajišťovací prvky z vhodných materiálů, jako jsou svorníky a matice. Ne všechny šrouby, svorníky nebo matice však lze účinně přivařit.
Zda je prvek svařitelný, závisí na třídě pevnosti. Vysokopevnostní šrouby s třídou pevnosti 8.8 nebo 10.9 mohou během svařování zkřehnout a při dynamickém namáhání pak mohou neočekávaně selhat. Naopak šrouby 4,6 nebo 5,6 lze bez problémů přivařit.
Pokud vás zajímá, jak vám můžeme pomoci s vaším projektem, neváhejte nás kontaktovat!